První pomoc

Důležitá telefonní čísla: 

• 155 – Zdravotnická záchranná služba
• 150 – Hasičská záchranná služba
• 158 – Policie ČR
• 156 – Městská policie
• 112 – Tísňová llinka

Při telefonátu oznamujeme: místo, kde došlo ke zranění (kde se zraněný nachází), co se stalo, počet zraněných, charakter zranění, poskytnutou první pomoc a nakonec své jméno a telefon.

Jak již bylo řečeno, první pomoc je povinen v případě potřeby poskytnout každý z nás.

Nejprve je potřeba zjistit

–        jak ke zranění došlo

–        zhodnotit situaci, zda není nebezpečná pro ostatní (např. kolemjdoucí či řidiče)

–        zajistit bezpečnost zraněných (dostat je z místa ohrožení – požárem, auty, atp.)

Se zraněným je nutné pohybovat co nejméně (mohlo dojít k poranění nervové soustavy) – jen pokud je to bezpodmínečně nutné (v případě dalšího ohrožení). Pokud tak musíme učinit:

1. Posadíme zraněného 

2. Opřeme si ho o kolena a ruce provlečeme pod jeho rameny

3. Chytíme ho za předloktí, popřípadě za zápěstí

4. Lehce se skrčíme a vlečeme poraněného pozpátku.

Nejpodstatnější jsou životně důležité funkce – dýchání a tep (kontroluje se na krčních tepnách, dýchání se kontroluje přiložením ucha k ústům, sledováním hrudníku). Je také třeba zjistit, zda je pacient v bezvědomí, a to oslovením, pokud nereaguje štípnutím do ušního laloku popřípadě poplácáním po tváři. Dále je třeba zkontrolovat, zda nedochází k silnějšímu krvácení (například tepennému). Pokud jsou všechny základní životní funkce v pořádku, uložíme postiženého do stabilizované polohy.

Tato poloha zajišťuje bezproblémové dýchání zraněného – nedojde k ucpání dýchacích cest a k následnému udušení. Z toto vyplývá, že do stabilizované polohy se ukládají pouze postižení, kteří:

        nemají příznaky zastavení srdeční činnosti

        mohou dýchat – nemají tedy ucpané dýchací cesty, ani příznaky pneumotoraxu

        nemají poraněnou páteř

Druhy krvácení

• odřeniny – vydezinfikovat, popřípadě jemně umýt. Můžeme ji překrýt náplastí, pokud je odřenina rozsáhlejší, použijeme sterilní obvaz
• žilní krvácení – tlakový obvaz, popřípadě jakkoli stlačit oba okraje rány. Při krvácení končetiny je dobré ji zvednout; snížíte tím tlak krve v končetině
• vlásečnicové krvácení – lze běžne klasifikovat jako odřeniny, stačí je tedy dezinfikovet, vyčistit a sterilně překrýt
• tepenné krvácení Toto krvácení je akutní – je třeba jej zastavit co nejdříve, a to nejprve stisknutím tepny prstem – v místě co nejblíže rány, mezi ní a srdcem. Tepnu musíme tisknout proti kosti.
  • na ruce: Stiskneme tlakový bod pod dvojhlavým svalem (v horní části končetiny)
  • na noze: Stlačíme stehenní tepnu v oblasti třísla, popřípadě pevně stáhneme úplně pokrčenou končetinu (obvaz vedeme kolem stehna a lýtka), nebo pevně stáhneme celou končetinu k pánvi (obvaz vedeme pod zády, přes lýtkovou kost)
  • z tepny lícní: Stiskneme tepnu jedním prstem mezi koncem dolní čelisti a začátkem krku
  • z tepny spánkové: Přiložíme prst na spánek, proti kosti (lebce)
  • z tepny krční: Stlačíme jedním prstem, pouze na jedné

Zlomeniny

Příznaky zlomeniny – bolest ve zlomené končetině, může být patrné nepřirozené zahnutí končetiny, viditelná kost – pokud se jedná o otevřenou zlomeninu, špatná citlivost v končetinách či bolení zad – při poranění páteře

Druhy zlomenin:

Zavřené – zajistíme dokonalou nepohyblivost kloubů nad a pod zlomeninou, co nejmenší pohyb zraněného a eventuelně provedeme protišoková opatření. U horních končetin zlomeninu znehybníme nějakým šátkem (pověsíme ji do závěsu).

Otevřené – v případě krvácení nepoužíváme žádný tlakový obvaz (krvácení zastavíme stlačením některého z tlakových bodů na těle). Ránu je třeba sterilně zakrýt a lehce obvázat. Učiníme protišoková opatření a s poraněným se snažíme nepohybovat.

Poranění páteře jsou velice vážná. Projevují se špatnou (případně žádnou) citlivostí v končetinách či bolestmi v zádech. S raněným pokud možno nepohybujeme vůbec. Pokud je to nutné, položíme ho na pevnou podložku a znehybníme mu hlavu (kvůli eventuelnímu poranění krční páteře).

Popáleniny

 viditelná rána na těle, zčervenalá kůže, puchýře, seškvařená kůže, bolest. Dělí se na:

–       lehké – jemně načervenalá kůže, pálí – chladíme vodou;  puchýře, zarudá kůže, silně pálí – chladíme vodou, překryjeme sterilním obvazem

–       těžké – hluboké popáleniny, kůže seškvařená – překryjeme sterilním obvazem

Hrozí nebezpečí šoku, proto provedeme příslušná opatření. Popálených ploch se nedotýkáme, nevtíráme do nich žádné masti ani oleje a ani je nezasypáváme.
Úrazy způsobené elektrickým proudem

Pokud byl postižený zasažen proudem s vysokým napětím, došlo k zástavě srdce. Než přistoupíme k resuscitaci, oddálíme ho od elektrického vodiče – musíme být na izolovaném podkladu, nebo se jeho těla nedotýkáme rukama (např. dřevěnou větví). Pak zahájíme nepřímou masáž srdce a přetlakové dýchání z úst do úst.